Ovšemže ano! Cestování stopem pro nás, usedlé, už není, autobusy jezdí jenom někdy a někam. Vlakem jsme jednou jeli na výlet z Dublinu na poloostrov Howth.
Je to příměstská doprava podél pobřeží na sever a na jih od hlavního města.
Železniční síť je v Irsku velmi řídká (viz zde), většinu lokálních tratí postupně zrušili, jak jsme viděli hned při své první cestě.
Není to tak strašné, jak se to zprvu jeví. Pro cizince mají na důležitých silnicích (zejména hned za hospodami) hezké cedule.
Věra si to ještě vylepšila, nainstalovala si na přístrojovou desku cedulku, kterou před vyjetím z trajektu vždy otočí. Říká, že má větší problémy po návratu, když má jezdit vpravo. Hm, nevím...
Kruhové objezdy nejsou vůbec strašné, jsou totiž označené daleko lépe než u nás
a zahnout ze zvyku doprava proti směru výrazných šipek může jenom velký nepozora!
Jak projíždět velký kruhák, který má tři jízdní pruhy na vjezdu? Inu, jednoduše tak, jak vidíte vedle.- Kdo chce jet vlevo, zařadí se do levého pruhu a bliká levým blinkrem až do výjezdu
- Kdo chce jet druhou odbočkou, zařadí se do prostředního pruhu, nebliká, pak začne blikat před výjezdem
- Kdo chce jet třetí nebo další odbočkou, zařadí se do pravého pruhu, bliká pravým blinkrem, před výjezdem přehodí na levý
Na první pohled to vypadá jako šílenství, ale brzy jsme zjistili, že to má velké výhody. Už před kruhákem víte, co se ostatní chystají dělat. Navíc se na Ostrovech jezdí slušně a ohleduplně, takže když zpanikaříte, libě se na vás usmívají.
Někdy je ovšem kruhový objezd tak malý, že si ho řidiči ani nevšimnou (viz stopy po pneumatikách na bílém středu).
Dopravní značky mají jednodušší než my a snadno pochopitelné. V Severním Irsku jsou podobné našim,
ale nemají pitomé doplňkové tabule tvar křižovatky apod. Tady jsem vám připravil ukázku:
V irské republice vypadají výstražné značky zcela jinak:
Jsou žluté, takže jsou krásně vidět a nedají se zaměnit se značkami méně důležitými. Konstatovali jsme, že je patrně po vzniku Republic of Ireland převzali z USA. Tam totiž vypadají značky takto:
Provoz na silnicích je v Irsku vcelku plynulý až na občasné zácpy ve městech, která nemají vybudován obchvat. Ostatně, podívejte se na fotogalerii!
Více se spoléhá na řidičův rozum. Rychlostní limity jsou někdy velmi odvážné:
Nevím, zda si někdo v takovémto místě troufne jet osmdesátkou!
Pokud se silnice opravuje a je jeden jízdní pruh uzavřen, většinou nepoužívají světelnou signalizaci, ale hlídají to dva maníci s obrovitými lízátky:
Zaměstnají se sice dvě pracovní síly navíc, ale nikdo nemusí stát pět minut na červenou, když v protisměru nic nejede!
V Irsku je velmi rozvinutý chov skotu a bravu. Všude okolo silnic jsou pastviny. Pro přemisťování hladových dobytčat se používají i hlavní silnice.
Krávy mívají lidský doprovod, ovšem ovce, ty jsou velmi samostatné!
Jednou jsme jim čelili velmi těžce:
Po pár dnech nám odešlo světlo levé. Byla sobota, přesouvali jsme se do nového bydliště v Connemaře. Opět zázrak, poblíž Limericku byla otevřená prodejna náhradních dílů. Koupili jsme žárovky, avšak pokusy o amatérskou výměnu byly neúspěšné.
V Clifdenu jsme museli dát auto do servisu a během dopoledne nám žárovku vyměnili podle předpisů. Mechanik neuměl anglicky a stálo to třikrát víc než v Dinglu.
I v Irsku platí:
KDYŽ DVA DĚLAJÍ TOTÉŽ, NENÍ TO TOTÉŽ!