7. CO TAM PÍT?
V každé hospodě, kavárně a restauraci dostanete laciný výborný čaj. Tea for one = malá konývka pro jednoho, Tea for two = konvice pro dva a více. Naštěstí anglické tradice Irové úplně neodvrhli. Kdo nerad čaj, může si dát kávu.

Kávu mají většinou velmi dobrou, výběr je podobný jako u nás. Kromě českého turka, samozřejmě. Irskou specialitou je irská káva, které kupodivu říkají Irish coffee. Trochu nás to udivilo, protože máme negativní zkušenosti se španělským ptáčkem a dalšími pokrmy, které v zemích údajného původu vůbec neznají. Irská káva prý vznikla takto:

Jednoho sychravého dne v roce 1940 čekala parta amerických pasažérů na odlet hydroplánu společnosti Pan Am v přístavní resturaci ve Foynes, Co. Limerick. Třásli se zimou, a tak jim majitel lokálu pan Joe Sheridan udělal kafe. Aby se nebožáci opravdu zahřáli, vrazil jim do hrnků po panáku whiskey. Chutnalo jim to, ptali se ho, zda to je brazilská káva (inu Američané!). Vlastenec Sheridan odvětil, že ne, že je to IRSKÁ KÁVA!!!

Správný recept na irskou kávu:
  1. Vezmiž sklenici (nejlépe takovou tu s ouškem), vyhřej ji horkou vodou.
  2. Zaplň do tří čtvrtin dobrou překapávanou kávou.
  3. Oslaď dle chuti třtinovým cukrem.
  4. Vrhni tam panáka irské whiskey a vše míchej až do úplného rozpuštění cukru.
  5. Přes lžičku lij pomalu hustou smetanu, aby nepronikala do kávy, ale zůstala na hladině ve vrstvě ½ palce.
  6. Už nemíchat, srkat pomalu přes vrstvu šlehačky!
Má to jedno zásadní úskalí: V Česku těžko seženete dostatečně hustou smetanu. Podle testů mají smetany ke šlehání většinou pod 30% tuku. Irský double cream má 48%. Čeští kavárníci vydávají za irskou kávu cosi, co má nahoře čepici z našlehané smetany nevalné kvality a osladit to můžete pouze tak, že sníte šlehačku, vsypete cukr a řádně zamícháte. Základní zážitek z pití irské kávy, srkání horkého nápoje přes studenou smetanu, je pryč. Skutečnou irskou kávu jsme v Čechách dostali pouze v Café Jednorožec v Klatovech, vůbec nejlepší jsme pili v dublinském Temple baru.

Pokud si chcete čajíček nebo kávu vychutnat v pohodlí, podívejte se, zda příslušné pohostinské zařízení nemá kromě baru také lounge.

Kromě krbu mají leckde i piano.

Největší „kávový“ šok jsem zažil na nejsevernějším bodě Irska. Na skále Banba´s Crown tam byla pojízdná prodejna,

v té prodejně sympatická dáma,

a ta dáma měla kafe za neuvěřitelně nízkou cenu:

Z nápojů mírně alkoholických dostanete všude cider, osvědčil se Bulmers:

Nenechte se mýlit nápisem na sklenici, guinnes vypadá jinak! Zajímavé je, že cider jsme v každé hospodě dostali chlazený, nikdy do toho nikdo nedával led! V Čechách nedávno proběhla kampaň značky Kingswood, podle níž se musí jejich cider čepovat na led, nebo podávat horký. Mám dojem, že to je jako s whiskou; špatná se podává s ledem, leje do džúsu a tak podobně, dobrá se samozřejmě pije za pokojové teploty. Kingswood ovšem není světová značka, Kingswood je produkt plzeňského Prazdroje!
„Kingswood vznikl exkluzivně pro české spotřebitele. Inspirovali jsme se dlouhodobou tradici výroby ciderů ve Velké Británii, kde se vypije ročně kolem 500 milionů litrů tohoto nápoje. Domníváme se, že je v České republice mnoho potenciálních nových objevitelů a příznivců cideru. Proto chceme představit a rozvíjet tento nápojový segment tím správným způsobem.“ říká Grant McKenzie, marketingový ředitel společnosti Plzeňský Prazdroj A.s.
Takže si dáme třetinu sklenice ledu, přelejeme to kingswoodem a pijeme. Podchlazené chuťové pohárky nevnímají skutečnou chuť. U nás v rodině se říkávalo „Dobrý prase všecko spase!“
Nesmíme zapomenout na pivo! Čtyři značky mají v Irsku skoro všude:

Oblíbil jsem si toto:

Je to ale, tedy svrchně kvašené, polotmavé pivo, jaké se u nás teprve sem tam vaří v malých pivovarech. Pivovar Smithwick byl založen v roce 1710 v Kilkenny panem Smithwickem. Kým jiným, že! Je to vedle piva Guinness asi nejrozšířenější irské pivo. Guiness je ovšem mladší, pán stejného jména začal vařit pivo v Dublinu až roku 1759, zprvu také ale, později tmavý porter (ten prý získal jméno podle portýrů v Covent Garden v Londýně, kteří jej prý rádi pili). Protože se jednalo o velmi silné, tuhé pivo vžil se pro něj název „stout“ (angl. stout - podsaditý).
V Dublinu se dá zajít i na pivo našinci blízké do české hospody:

Nezašli jsme, neboť ceny tam jsou větší než malé...

RADŠ UTREJCH!

<<<
>>>