Titul
 KAREL TAMPIER   facebook
 
MENU: SPOLUPRÁCE S VĚROU PO ROCE
 
1992 2001 2003 2006 2008 2010 VIDEA
ÚSPĚCHY A POKUSY
Na Kloboukové zahradní slavnosti v Praze 1. června 2006 jsme dostali příležitost k osobnímu seznámení s velvyslancem Irska, J. E. Donalem Hamillem. Zařídila to paní Zemanová, která Věru doporučila paní Outratové, organizátorce oné akce.
Jeho Excelence, dekorován paní Zemanovou, trpělivě držel. Dcera té zvláštní dámy také dodala skupinu tanečnic. Celý spektákl se konal pod patronací irského velvyslanectví. Byla nezvyklá zima, tanečnice jektaly.
Paní Outratová a Věra v teplých oděvech vyšly z budovy vstříc účastníkům, zjednáno ticho a boj mohl začít.
 
 
Dopadlo to dobře, pan velvyslanec tleskal, pan senátor Outrata se plácal alespoň po stehně třímaje v levé ruce pohárek s vínem.
Tento úspěch měl dalekosáhlé důsledky, jak uvidíme dále.
 
15. července: další akce paní Zemanové a spol. - Valečský kromlech. Pokus o přesunutí keltského festivalu z Budyně nad Ohří příliš nevyšel. Zámecký park ve Valči je sice krásný, ale je to místo velmi odlehlé, příliš vzdálené od rozumného dopravního spojení. Publika se dostavilo málo, byla to, jak muzikanti říkají, přesilovka - účinkujících a trhovců bylo více než diváků. Jinak tam bylo příjemně.
Věra si pokecala s keltsky zmalovaným Tomášem Kargerem, který v té době často moderoval všelijaké podobné festivaly.
 
30. července se koncertovalo v lese. Obec Brloh, úzce spjatá s historií skupiny Bobři, byla hostitelkou sympózia dřevořezbářů, v jehož závěru páni výtvarníci uspořádali vernisáž nainstalovaných objektů. Duší akce byl Josef Hanuš (ten vousáč v zeleném), náš kamarád, Věřin fanoušek. Spolupráce s ním ještě pár let pokračovala, máme od něj také řadu pěkných dřevěných panáků.
 
Následovaly Skotské hry v Sychrově s dalším významným setkáním. To je irský vlkodav FAMOUS (zvaný Fanda), svého času údajně největší psisko této rasy v Česku:
 
20. října se v českobudějovické literární kavárně Měsíc ve dne odehrálo první a jediné společné vystoupení se skupinou Řemdih z České Lípy. Věra s nimi předtím absolvovala zkusmo několik zkoušek. Vyvstaly ovšem dva problémy: jednak se opět objevila zvuková nevyrovnanost hlasů jako kdysi ve skupině Jednoduše, jednak se velmi těžko koordinovaly termíny zkoušek. Volání některých kritiků po bohatším doprovodu Věřiných písní tak opět zůstalo nevyslyšeno.
 
Nastal rok 2007, rok dalšího zlomu. V březnu jsme si vyzkoušeli spolupráci s Britským centrem, kde zpívat anglicky bylo normální a žádoucí, koncem května jsme zopakovali Kloboukovou slavnost s irským velvyslancem.
30. června se velmi vydařil tradiční koncert na skalním hradu Sloup.
Velmi hojné publikum, obsazená i „lucerna“ hradní kaple.
 
A spokojený pan kastelán.
No, aby nebyl, když Věra sehnala kamaráda-sponzora, který zaplatil kromě honoráře i příspěvek na obnovu hradu! A vstupné se pochopitelně také vybíralo. Když jsme v dalších letech nedodali sponzora, koncerty na Sloupu přestaly.
Zvláštní situaci jsme zažili na dalším hradu, Kašperku. Koncert se konal na nádvoří.
Byli jsme s kastelánem domluveni, že bude ozvučení. Bylo. Když jsme přišli, ukázal nám ten dobrý muž na auto před branou a pravil, že zvuková aparatura je v něm. A zvukař, technik? Nikoli. Jsem od té doby na sebe hrdý. Přístroje, které jsem viděl poprvé v životě (i když jsem samozřejmě již předtím obcoval s podobnými), jsem vyložil, složil, zapojil, vyzkoušel, seřídil - a zpěvačka se dala do práce. Jak praví klasik: NA VELIKÝCH ÚKOLECH ČLOVĚK ROSTE!
Léto pokračovalo: znovu lesní vernisáž v Brloze,
znovu spokojení diváci na Vyšehradě,
 
opět dvůr českobudějovické radnice.
Během toho rušného roku jsme stále připravovali hlavní akci, festival irské kulury. K jeho propagaci jsme vymysleli koncert na hradě Rožmberku. Plakáty proti proudu Vltavy na všech tábořištích, vodáci jistě přijdou, slávu festivalu po světě roznesou! Ovšem nesmí pršet. Pršelo.
Přišlo PĚT diváků! Podařilo se mi prodat jim TŘI cédéčka, takže od té doby popravdě říkám, že se mi daří vnutit naše nahrávky až 60% návštěvníků koncertu. :o)
Vašek Koubek provozuje Vesnický klub Chotěmice, jenž má koncertní sál ve stodole.
V baru visí létající kolo Jana Tleskače (určitě originál).
Psalo se 19. srpna 2007 a bylo tam hezky.
Věra vyřešila se zvukařem všechny problémy, vše fungovalo dobře.
Přítomná irská kapela The Hogs si pak vychutnala vystoupení paní Kláskové z první řady,
Michael Casey k tomu byl dobře vyzbrojen.
Věra se mohla rozdat.
A pak nám poskytl Kieran Coyne u stolu důležitou informaci.
Slovo CELTIC vyslovují seltyk jenom nevzdělanci z Oxfordu! Ir či Skot říká kcheltyk. Po čtyřech letech se nám tato znalost velmi hodila; při výletech na Britské ostrovy jsme si dávali pozor a nedostali jsme od místních Keltů přes hubu.
Zopakovali jsme si Skotské hry, znovu se Věra radostně setkala s miláčkem Fandou.
Tentokrát jí šlápl na nohu. Váží dost, ten psík.
V září pak proběhlo první natáčení v brněnském rádiu PROGLAS.
A nastal vrchol sezóny: festival irské kultury SHAMROCK v Českých Budějovicích. Přijel irský dudák Martin Nolan se skupinou Oró. Když Věra zpívala na vernisáži výstavy fotografií Richarda Homoly, připlížili se irští muzikanti a bez zkoušky zahráli s ní.
Hlavní koncert uváděl samozřejmě Tomáš Karger.
Věra vystoupila sólově
a na závěr si zazpívala se všemi přítomnými Iry.
Dva večery jsme s nimi popíjeli a muzicírovali, byly to zážitky na celý život.
Servírka U Havrana měla bytostný odpor k dudám a opírala by se o to futro patrně dodnes; kdyby ovšem ta hospoda ještě existovala.
Přípravě festivalu jsme věnovali více než rok. Získali jsme spoustu zkušeností, nových přátel a známých. Bohužel jsme se také přesvědčili o nespolehlivosti a liknavosti mnohých. A nepomůže ani rána pěstí do stolu.
Původní festivalové webové stránky si můžete prohlédnout ZDE.
Altisa International Network pořádala v Praze kromě Kloboukových slavností pravidelně jednou měsíčně setkání se zajímavými přednáškami. 6. prosince to byl předvánoční Čaj o páté se skladatelem Pavlem Jurkovičem.
 
 ‹‹‹ Zpět          ♣          Na cestě ››› 
 
‹‹‹ zpět na www.tampier.cz